Svobodné zednářství na tématu svobody pevně spočívá. Není však chápána jako bezbřehá volnost či anarchie, ale jako odpovědná svoboda – tedy schopnost jednat podle vlastního přesvědčení, aniž bychom tím omezovali druhé, a zároveň přijímat důsledky svých rozhodnutí.

Svoboda jako nezávislost ducha

Svobodný zednář je člověk, který se rozhodl být nezávislý – především na dogmatech, předsudcích a nátlaku vnějšího světa. Tato nezávislost však neznamená odmítání tradic nebo autorit, nýbrž schopnost přemýšlet kriticky, hledat pravdu a utvářet si vlastní názor.

Svoboda a odpovědnost

Skutečná svoboda není pouze právo dělat, co chci, ale především odpovědnost za své činy. Proto svobodu vždy doprovází rozvážnost, úcta a snaha i odvaha konat dobro. 

Svobodný zednář si je vědom toho, že jeho rozhodnutí ovlivňují jeho samotného, a zároveň jeho bratry, rodinu a společnost.

Svoboda ve vztahu k bratrství

Zajímavým aspektem zednářské svobody je její spojení s bratrstvím. Každý člen lóže má právo na vlastní názor, přesvědčení a víru, a zároveň je povinen respektovat stejné právo u druhých. Svobodné zednářství tedy nestojí na uniformitě myšlení, ale na dialogu a vzájemném obohacování se.

Svoboda jako vnitřní cesta

Mnoho lidí si představuje svobodu jako vnější stav – absenci omezení. Svobodný zednář však chápe, že nejdůležitější svoboda je vnitřní. Člověk může být z vnějšího pohledu svobodný, a přesto být otrokem svých vášní, strachů či ega. Právě proto se v lóži usiluje o osobní disciplínu a duševní rozvoj, které vedou k vnitřní svobodě.